Na dovolenou do Tater jsem se velice těšil.Ubytování jsme si nezamlouvali,doufali jsme,že něco seženem i naostro.Hned první pokus na Podbánském byl úspěšný,ubytovali jsme se v hotelu Kriváň,což je dependance hotelu Permon.Proti pejskovi nic neměli,naopak,Edík hned zapůsobil na recepci svým slušným vychováním.Dělal,jakoby pro něj bylo úplně běžné spát v tříhvězdičkovém hotelu.Prostě psí aristokrat.Personál hotelu si tím ihned podmanil a recepční,kdyby mohla,snad by mu dala i klíče od pokoje.Zjistili jsme,že jako hosté Kriváně můžeme využívat i vybavení hotelu Permon,což jsme chtěli také využít.Jenže tam už pejsek nesmí.Nakonec padlo rozhodnutí,zajít večer na bowling.Edík zůstane a bude hlídat.To jsme plánovali na večer příští den.Po ubytování jsme zajeli do Smokovce,trochu okouknout prostředí a navečeřet se.Dal jsem si jelení na smetaně a tím si pěkně zavařil.Večer se mi udělalo zle a už se to až do konce dovolené nezlepšilo,spíš naopak. Druhý den jsem na snídani snědl jen suchý rohlík a čaj a doufal,že dietní nevolnost nějak pomine.Měli jsme naplánovaný výstup na Téryho chatu.Edík se držel fantasticky,.bylo teplo a slunečno a ve vysokohorském prostředí jeho černý kožíšek přitahoval sluneční paprsky jako hrom.Musel se často osvěžovat vodou,trochu mu dělalo problémy vyskakovat po vysokých balvanech,ale nepolevil.Téryho chatu jsme zdárně,i když s určitým spožděním zdolali.Plánovaný přechod Priečneho sedla jsme z časových důvodů odložili,neboď Edík lehnul a asi hodinu únavou spal.Sestup probíhal celkem bez problémů,až na menší Edíkovy kotrmelce,ze kterých se vždy otřepal a statečně pokračoval.Od členů horské služby si vysloužil obdiv a čestný titul "tatranský záchranárský pes".Večer na pokoji,lehnul a spal jak zařezanej.Tím bylo vyřešeno dilema co s ním,až půjdeme do Permonu.Parádně jsme si zahráli bowling a po večeři(já zase je rohlík),jsme mazali na kutě.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář